|
|
Vliv kvality objemných krmiv na náklady spojené s výživou skotu
Jurková, Lydie
Diplomová práce vymezuje pojmy, jako jsou trvalý travní porost, jetelotravní porost, krmivo. Pojmy jsou vysvětleny a objasněny v souvislostech, které mezi nimi lze nalézt. V návaznosti na tyto pojmy je v práci zmíněna problematika skotu, podrobněji pak problematika Holštýnského skotu v České republice. Práce je postavena na jednofaktorové a vícefaktorové analýze variance (P<0,05), dále byl využit Post-hoc test, přesněji Tukeyův test (P<0,05). Podnik, v jehož prostředí byla analýza realizována – Hanácká zemědělská společnost a. s. (HZS Jevíčko), má výměru travních porostů s rozlohou 262,04 ha. Z těchto porostů byly do analýzy zahrnuty čtyři druhy, a to trvalý travní porost obnovovaný, trvalý travní porost neobnovovaný,vojtěškojetelotravní porost I. užitkový rok a vojtěškojetelotravní porost II. užitkový rok. Analýzou byly zjišťovány živiny hrubý protein (CP), hrubá vláknina (CF), acidodetergentní vláknina (ADF) a neutrálně detergentní vláknina (NDF). Uvedené hodnoty pochází z vlastních laboratorních analýz travních a vojtěškotravních porostů a na základě jejich výsledků byly sestaveny krmné dávky dle požadavků pro dojnice o váze 600 kg s mléčnou užitkovostí 28 l FCM. Po sestavení těchto dávek následovalo ekonomické vyhodnocení jejich výhodnosti v jednotlivých termínech odběrů vzorků a porovnání s termínem reálné sklizně podniku. Jako nejvhodnější termín sklizně trvalého travního porostu byl z pohledu krmné dávky vyhodnocen první, kdy oproti reálné sklizni dochází k úspoře (při počtu 895 ks dojnic) ve výši 1 211 964 Kč. V trvalém travním porostu neobnovovaném by částka úspory činila 2 904 141 Kč. Oproti těmto dvěma porostům nevykazuje vojtěškojetelotravní porost I. užitkový rok mezi prvním termínem a reálným termínem sklizně žádný cenový rozdíl. Ten se projevil až u vojtěškojetelotravního porostu II. užitkový rok, a to ve výši 427 944 Kč.
|
|
|
Řešení protierozní ochrany na modelovém povodí Jenín.
URBANOVÁ, Michaela
Cílem diplomové práce je posouzení a vyhodnocení účinků vodní eroze na zemědělsky využívaných pozemcích v povodí Jenínského potoku. V případě zvýšeného erozního nebezpečí má za úkol navrhnout protierozní opatření. V praktické části je uveden výpočet erozních smyvů pomocí Wischmeier-Smithovy rovnice. Tento výpočet prokázal nadlimitní erozní smyv přibližně na 60 % území. Z tohoto důvodu byly navrženy následující varianty protierozních opatření: varianta č. 1 - osevní postup s jednou meziplodinou, varianta č. 2 {--} osevní postup se dvěma meziplodinami a varianta č. 3 - delimitace kultur - převedení orné půdy na trvalý travní porost. Pro tato opatření byl vypočítán erozní smyv. Ve výsledcích jsou uvedeny výpočty a zhodnocení jednotlivých variant protierozních opatření. Závěrem je konečné zhodnocení všech výsledků ve vztahu k současnému zemědělskému využití území.
|
|
|
Průzkum výskytu ohrožených druhů rostlin na zemědělské půdě v severní části Mikroregionu Odersko
Ziegl, Jiří
Tato bakalářská práce pojednává o chráněných a ohrožených druzích rostlin na zemědělské půdě území Oderska, které je součástí Přírodního parku Oderské vrchy. Průzkum severní části Mikroregionu Odersko probíhal v roce 2016 a byl zaměřen jen na trvalé travní porosty. Ohrožených taxonů kategorie C1-C3 dle Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich, 2012) bylo nalezeno sedm na celkem čtrnácti lokalitách. Jednotlivé lokality byly zaměřeny pomocí GPS přístroje a následně byla zpracována mapa jejich výskytu.
|
|
|
Vliv vápnění a způsobu sklizně travních porostů na fyzikální a hydrofyzikální vlastnosti pseudogleje
Mikulenčák, Štěpán
Práce se zabývá posouzením účinků vápnění, mulčování a sečení travního porostu na fyzikální a hydrofyzikální vlastnosti půdy, v tomto případě pseudogleje, který se nacházel na pokusném stanovišti. Analýzy byly prováděny na vzorcích, odebíraných ze stanoviště vždy v říjnu v letech 2013, 2015 a 2016 v hloubce 5-10 cm. U porušených vzorků se laboratorně stanovoval obsah organického uhlíku, aktivní a výměnné pH. Objemová hmotnost redukovaná, celková pórovitost, objem nekapilárních pórů, retenční vodní kapacita, vlhkost a minimální vzdušná kapacita byla stanovena u vzorků neporušených. Ze statistického vyhodnocení výsledků analýz nebyl zjištěn prokazatelný účinek použité dávky vápenatých hmot (1,8 t/ha CaO) na většinu sledovaných vlastností. Naopak mulčování mělo na většinu vlastností velmi pozitivní vliv a hlavní nevýhodou, ve srovnání se sečením, bylo pouze snižování pH.
|
|
|
Vliv odstupňovaných dávek živin a počtu sečí na druhovou skladbu a primární produkci polopřirozeného travního porostu
Kinc, Jaroslav
Tato diplomová práce se zabývá vlivem intenzity hnojení a využívání na druhovou skladbu a primární produkci polopřirozeného travního porostu. Daná problematika byla řešena na pokusné ploše Kameničky, která se nachází na Českomoravské vrchovině v nadmořské výšce 650 m. V pokuse byly hodnoceny varianty hnojení: nehnojeno, hnojeno P30+K60, hnojeno N90+P30+K60 a hnojeno N180+P30+K60 u dvousečné a třísečné intenzity využívání v letech 2014 a 2015. Z výsledků bylo patrné, že hnojení dusíkem podporovalo rozvoj trav (P<0,05) a snižovalo podíl jetelovin a bylin (P<0,05) v porostu. Hnojení fosforem a draslíkem zvyšovalo podíl jetelovin v porostu na úkor bylin. V roce 2014 byl průkazně vyšší podíl jetelovin v porostu oproti roku 2015 (P<0,05). Dvousečná intenzita využívání podporovala zastoupení trav a snižovala podíl jetelovin v porostu. Třísečně využívané porosty zvyšovaly podíl jetelovin v porostu a byly druhově bohatší. Hodnota Hillova indexu diverzity byla vyšší u třísečných porostů a stejně jako počet druhů v porostu klesala s vyšší intenzitou hnojení. Hnojení průkazně zvyšovalo výnosy suché píce (P<0,05). Dvousečně využívané porosty vykazovaly vyšší výnosy (6,46 t.ha-1) suché píce než třísečné (5,96 t.ha-1). V roce 2014 byly prokazatelně vyšší výnosy (6,74 t.ha-1) suché píce (P<0,05) oproti roku 2015 (5,68 t.ha-1).
|
|
|
Monitoring půdních poměrů v biokoridoru Uhřice
Horáková, Eva
Diplomová práce je zaměřena na význam biokoridorů v krajině. V literární rešerši je dána obecná charakteristika biokoridorů a podmínky jejich zakládání. Praktická část je zaměřena na pedologický výzkum ve vybraném biokoridoru v Uhřicích u Kroměříže. Monitoring probíhal v letech 2014 až 2016. V průběhu sledovaného období byly provedeny analýzy jak porušených, tak neporušených vzorků. Byly porovnány vlastnosti orné půdy, půdy pod založeným lesem (biokoridorem) a travním porostem. Sledovali jsme: zrnitostní složení, půdní reakci, vodivost, obsah a kvalitu humusu, obsah živin, hydrofyzikální vlastnosti půdy a penetrometrický odpor půdy. Výsledky ukazují, že způsob hospodaření ovlivnil všechny sledované vlastnosti, nejvíce v zalesněné části biokoridoru.
|
|
|
Vliv pastvy ovcí na travní porosty v Chráněné krajinné oblasti Beskydy
Vančurová, Jana
Cílem této diplomové práce bylo posoudit a vyhodnotit druhovou skladbu pastevních porostů na dvou lokalitách. Cílem také bylo zjistit, jaké druhy v CHKO Beskydy dominovaly, jak se změnila druhová skladba porostu s nadmořskou výškou, pedologickými a klimatickými podmínkami? Jak se měnila kvalita travního porostu, indexy diverzity, byly prokazatelné rozdíly mezi lokalitami a ovlivnila pastva ovcí travní porost během roku? K porovnání druhové skladby porostu bylo využito fytocenologického snímkování pomocí projektivní dominance a ke kasifikaci rostlinných společenstev byl využit curyšsko-montpellierský systém. Pro vyhodnocení druhového složení pastevních porostů byl využit výpočet středního čísla dusíku, středního čísla vody, kvality travního porostu, indexu dominance podle McNaughtonova, Hillova indexu diverzity, Shannonova indexu diverzity, indexu ekvitability podle Pielouové, index kvalitativní podobnosti a statistické vyhodnocení. Na lokalitě Za Kopcem dominovala Festuca rubra L. a na lokalitě Hutisko Festuca pratensis Huds., Dactylis glomerata L. a Trifolium repens L.. Druhová skladba byla ovlivněna podmínkami prostředí, což prokázala i kvalita travního porostu. Lokalita Za Kopcem bilancovala na hranici nízkého až středního indexu diverzity, lokalita Hutisko dosahovala středního indexu diverzity. Mezi lokalitami byly statisticky průkazné rozdíly. Extenzivní pastva podpořila nárůst bylin a pastvině zatížené 0,93 DJ.ha-1 se zvýšil výskyt nižších trav.
|
|
|
Vliv odstupňovaných dávek živin na produkci a kvalitu píce travního porostu
Říha, Tomáš
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv odstupňovaných dávek na porostové změny, produkci a kvalitu polopřirozeného travního porostu. Pokus byl řešen na pokusné ploše v Kameničkách (Kraj Vysočina) v letech 2015 – 2017. Intenzita hnojení byla hodnocena ve variantách: nehnojeno, P30K60 kg.ha-1, N90P30K60 kg.ha-1, N180P30K60 kg.ha-1 v třísečném využití. Hodnotícími znaky bylo zastoupení agrobotanických skupin, podíl hodnotných druhů, primárná produkce píce a kvalita travního porostu s obsahem organických živin v píci. Hnojení dusíkem (N180P30K60) mělo průkazný vliv na zastoupení trav (P<0,05). Jeteloviny a byliny byly dávkami dusíku potlačeny (P<0,05). Na dávky P30K60 nejlépe reagují jeteloviny. Hnojení dusíkem zvýšilo podíl hodnotných druhů trav v porostu (P<0,05), zejména Alopecurus pratensis L., Poa pratensis L. a Festuca rubra agg. Dávka N90P30K60 také zvýšila podíl Bistorta major S. F. Gray. Sanguisorba officinalis L. nejlépe reagovala na dávky P30K60. Méně hodnotné druhy byly hnojením potlačeny. Hnojení zvyšovalo výnos sušiny i zelené píce (P<0,05). Dávkou N180P30K60 se zvýšil výnos sušiny o 50 % a zelené píce o 55,7 % oproti nehnojené variantě (P<0,05). Porosty nehnojené měly nejnižší hodnoty kvality EGQ (31,2), hnojením se kvalita porostu zvyšuje na úkor druhové diverzity. Po dávce N180P30K60 měla píce nejvyšší hodnoty NL (158,04 g.kg-1) a WSC (46,48 g.kg-1). Koncentrace NEL byla v optimálním rozmezí 5,34 – 5,47 MJ.kg-1. Všechny hnojené varianty vykazovaly vyšší obsah vlákniny v píci, nejvíce obsah ovlivnila dávka N180P30K60 (254,31 g.kg-1). Vyšší hodnoty popelovin značily znečištění píce zeminou během sklizně.
|
|
|
Pastva jako způsob péče o nelesní chráněná území
Minářová, Tereza
Tato bakalářská práce shromažďuje informace o využití pastvy ovcí, koz, skotu a koní jako jedné z možností péče o chráněná území u nás i v zahraničí. Vysvětluje pastevní charakteristiky jednotlivých druhů hospodářských zvířat a porovnává pastevní systémy z hlediska efektivity a pracnosti, včetně jejich výhod a nevýhod. Popisuje pozitivní i negativní vlivy pastvy na přítomná společenstva rostlin i živočichů. V práci se nachází také srovnání pastvy s jiným způsobem managementu chráněných území, konkrétně se sečením travních ploch. Dále práce vyhodnocuje poznatky získané z vlastního orientačního terénního pozorování na vybraných plochách CHKO Žďárské vrchy, kde byla v tu dobu pastva realizována za účelem ochrany ohrožených druhů rostlin a živočichů vyskytujících se v dané lokalitě.
|
|
|
Management trvalých trávnych porastov v územiach so zvláštnym ochranným režimom : metodika obnovy trávnych porastov /
Frei, Ivana
Během výzkumu byly hodnoceny čtyři způsoby ekologicky šetrné obnovy travních porostů na orné půdě. Porosty byly založeny semenným materiálem přímo sesbíraným ze zdrojových druhově bohatých travních porostů svazu Bromionerecti (Vojšické louky, CHKO Bílé Karpaty, ČR). Hodnocení je zaměřeno zejména na druhové složení vegetace nově založených porostů. Metody obnovy zahrnovaly a) aplikaci zeleného sena, b) výsev směsi získané vyčesáváním v jednom termínu, c) výsev směsi získané vyčesáváním v třech termínech a d) přirozenou sukcesi. Pokus obnovy byl založen v roce 2009 v k.ú. Malá Vrbka (CHKO Bílé Karpaty). Druhové složení nově založených porostů a procentuální pokryvnosti jednotlivých druhů na plochách o velikosti 16 m2, bylo hodnoceno v letech 2010 a 2011 dvakrát ročně na jaře a na podzim. Celkem bylo zapsáno 144 fytocenologických snímků, které byly statisticky vyhodnoceny pomocí přímé (CCA) a nepřímé (PCA) gradientové analýzy, klastrovou analýzou v programu Statistica a pomocí Simpsonova indexu diversity a Jaccardova a Sorensenova indexu podobnosti. Druhové složení bylo výrazně ovlivněno dobou od založení porostu, což vysvětluje 49,6 % variability v druhových datech. Způsob založení porostu měl na druhové složení stejný vliv, neovlivnil však celkovou druhovou bohatost.
|
host ::
RSS.